nacházím se zase na kousku Země zvaném černá řiť.
Konkrétně v Nigérii. Kvůli práci cestuju, takže jsem projel Abuju, Port Harcourt, Lagos a ještě mě něco čeká.
Po městě se pohybuju v autě s řidičem a dvěma bouchačema s AK74. Je s nima sranda, jsou to fajn bouchači. Dokonce mi to půjčili na potěžkáni. Ale nemačkal jsem spoušť. O to ani nemám zájem. Docela mě překvapilo, že mi to nechali jen tak s plným zásobníkem a naládováno.
Potkávají se tu 2 náboženství a obojí tu je skoro fanatické. Milovníci létajících koberců tu ale neválčí s milovníky písmena T. Ti tady jsou ale snad agresívnější. Pořád mě nutí jít do toho velkého baráku s barevnýma sklama, kde někdo dlouho žvaní o ničem. Ne není to parlament.
To jen tak bokem pro informaci.
Ženy tu jsou klasika afričanky. Macaté, prdelaté, kozaté. Sem tam nějaká výjimka - ale to je většinou extrém - kostra potažená kůží. Spousta z nich tu má ale mohutnou hlavu. Asi na prorážení zdí nebo co. A klasicky maji do přírodních vlasů zapletené chemlonové vlasy.
Stále zde platí staré známé, bílý = bohatý = něco mi dá. Dárečky tu jsou IN a oni si o ně říkají vždy a všude. Možná by měli radost i ze silikonového hovna. Rádi se ukazují s bílým, zvedá jim to kredit ve společnosti stejně asi jako v Indonésii. Pokud na příjezdu dáte celníkovi na pasovém třeba pytlík gumídků, tak Vás bude mít celých 5minut rád a nebude se vyptávat na zbytečnosti. U kufrů už na gumídky neletí, spíš na americké papírky. Oficiální kurs ameriky k černému papíru je cca 420. Na černém trhu (zde to má dvojsmyslný význam) je kurz 700+. Mluví se tu anglicky, ale s takovým polo francouzským přízvukem. Třeba voda se říká "vata". Pro čistého anglofona to bude překvápko a nebude rozumět, ale pro zběhlého cestovatele to bude otázka pár minut dostat do ucha jejich přízvuk a porozumět.
Ženy jsou tu šukavé. Bílá klobása je moc láká, manžel nemanžel, víra nevíra. Na hotelu se dá domluvit staff za 5 000 NGN. Ale i zadarmo. Nebo třeba za gumové medvídky. Nebo třeba i za víc.
U zákazníků se sekretářky a podobné nechají pozvat na jídlo. Prostě si o to řeknou samy, tak nějak se nenuceně zeptají, jestli by si s vámi nemohli zajít na véču. A pak Vás po jídle odmění svou přítomností až do rána třeba. Nevím jestli to mají na příkaz šéfa nebo to dělají dobrovolně.
V Lagosu jsme se v zasedačce bavili s chlapama tak nějak o všem a ničem a byla tam s náma sekretářka. Štíhlá a dobře tvarovaná a na správných místech naducaná. Chlapi se zeptali v jakém hotelu bydlím a jak se mi líbí. A večer na mě čekala na recepci, když jsem šel na véču. Večer jsme si užili a ráno vypadla ještě před snídaní na šichtu.
V Port Harcourt byli s náma na pracovní schůzce šéfové jedné firmy, která u zákazníka dělala nějaké práce. Šéfik tam měl svou právničku kvuli nějakým dohadům o smlouvách, co tam řešili. Když jsme se šli všichni po pracovním obědě převlíknout do civilu, tak mě v podstatě znásilnila. Měla pokoj vedle mě o dveře dřív a tak mě vlákala.
Zajímavé je, že ženy mají větší zájem o mě (vypelichaného medvěda) než o mého mladšího a atraktivnějšího kolegu. V Evropě je to naopak. A to ho sere
Ale bohužel o klubech a privátech nic nevím. Taky nic o silničních kumulách. Stejně tak neznám ceny. Co jsem tak viděl inzeráty po zdech, tak domácí hospodyně bude pracovat za nějakých 30k NGN (cca 1k5 CZK) za měsíc. A podle místních, by se to dalo srazit klidně na 20k. Tak hádám, že kumuly by mohly kumulovat za plus mínus stejné ceny.
Jo jedna věcná (a týká se to i Kamerunu) - nekoukejte ženským na nohy od kotníků dolů. Ne proto, že by to bylo něco urážlivého, ale proto, že je to dost často nechutné. Křivé prsty, ztvrdlá kůže, pomalované nehty co jsou polámané atd... Chodí v ťapkách a kdo ví co cestou za ty nehty pochytají.
